Zámek
Kosmonoský zámek představuje velkolepý soubor barokní architektury z přelomu 17. a 18. století. Zámek v Kosmonosích původně ležel osamocen na západním konci města. S přibývajícími stavbami se však ocitl blíže středu. Jeho východní vstupní průčelí směřuje směrem k náměstí. K zámku náleží z jižní strany zámecký park a ze strany severní kdysi rozsáhlá obora, obehnaná tak, jako park kamennou zdí. Zbytky zdí v oboře, které ještě dnes můžeme tu a tam nalézti, nám dává tušit její velikost. Obora sloužila v dávných dobách pro lovecké kratochvíle panstva. Uprostřed byl malý rybníček, na jehožmístě dnes nalezneme koupaliště.
Loreta
Loreta patří k architektonickým skvostům Kosmonos. Soubor staveb loretánského poutního místa ve východní části města zahrnuje volněstojící zvonici, kostel sv. Martina, loretánskou kapli P. Marie (Santa Casa– Svatá chýše nebo domek) obklopenou přízemními ambity. Byla postavena v době, kdy panství vlastnil Humprecht Jan Černín z Chudenic, císařský vyslanec v Benátkách a později jeho syn Heřman Jakub v letech 1702–1708. Ten se nechal svými zbožnými úmysly inspirovat v Praze, kde přímo pod okny černínského paláce měl Loretu, první svého druhu v Čechách (1631). Stavba byla provedena podle návrhu italského architekta vrcholného baroka Giovanni Batisty Alliprandiho v areálu původního farního kostela sv. Martina ze 13. století, který byl za husitských válek pobořen. Kaple byla slavnostně vysvěcena v roce 1707. Péčí o kapli byla pověřena piaristická kolej, založená r. 1688.
Zájezdní hostinec
V roce 1673 nechal postavit hrabě Heřman Jakub Černín podle návrhu italského architekta Francesca Carattiho panský zájezdní hostinec“U lva”. Stavitelem byl další Ital Domenico Agostini. Hostinec byl umístěn ve středu obce, byl postaven v barokním stylu s tanečním sálem a jevištěm pro divadlo. V padesátých letech neodborným zásahem byly na sále vybourány barokní klenby, v posledních letech byl jižv dezolátním stavu. V březnu roku 1993 vyhořel a z údajných bezpečnostních důvodů byl srovnán se zemí.